www.jahody.unas.cz

největší databáze odrůd    -    návody k pěstování    -    odborné články    -    jahodárny v ČR    -    průzkumy a další zajímavosti

• Úvod
• Novinky
• Seznam 44 odrůd
• Odborná témata
• • Fenofáze
  • Fyziolog. poruchy
  • Fyziologie
  • Hnojiva
  • Choroby
  • Nutriční hodnoty
  • Škůdci
• Návod k pěstování
• Jahodárny
• Recepty
• Průzkumy
• Experimenty
• Fotogalerie
• Časté dotazy
• Zprávy
• Odkazy
• Návštěvní kniha
• Kontakt

Škůdci

vloženo: 19.12.2007 | Vladimír Holaň | Odborná témata
aktualizováno: 15.2.2010

Úspěšné pěstování jahodníku si zejména ve velkých porostech vyžaduje odbornou ochranu proti škůdcům. Najdete zde seznam škůdců, popis jak škodí a vhodnou ochranu proti nim.

1. Roztočík jahodníkový
2. Květopas jahodníkový
3. Slimák největší
4. Pilatka růžová
5. Špaček obecný
6. Mravenec travní
7. Kos černý
8. Mšice maková
9. Mnohonožka slepá
10. Háďátko jahodníkové
11. Sviluška ovocná
12. Krtek obecný

Roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae)

Popis:

Roztočík jahodníkový je nejvíce rozšířeným a zároveň nejvíce škodlivým roztočem. Pouhým okem ho nelze spatřit, protože je dlouhý 0,16 mm a široký 0,09 mm. Žije na spodní straně mladých listů, nejvíce však v srdéčku. Na starých listech se vyskytuje velmi vzácně. Nejlépe se mu daří při teplotě 22-25°C a vlhkosti 50-80%. Na jahodníku způsobuje škodu vypouštěním toxické látky do rostlinných pletiv. Na počátku dubna poprvé klade svá vajíčka na spodní stranu listů. Během roku má až sedm generací, přičemž nejvýznamnější je teplé období červenec-srpen. V těchto měsících se velmi aktivně rozmnožuje a rozšiřuje do okolního porostu přelézáním na sousedící sazenici za předpokladu, že se sazenice navzájem dotýkají (souvislý porost). Po povrchu rostliny se pohybuje rychlostí přibližně 2-3 cm/minutu. Způsob pasivního rozšíření je větrem nebo vysazením napadené sadby mezi zdravé.

Příznaky napadení:

V teplých měsících červenec-srpen je napadení nejrozsáhlejší, celkový porost je nevyrovnaný, resp. napadené sazenice jsou zakrnělé a zdravé rostou bujně (jsou vyšší). V souvislém porostu, např. v řádku lze zpozorovat hranici poškozených a zdravých rostlin, na tomto místě je viditelný výškový rozdíl rostlin. Konkrétní napadená rostlina téměř neroste, je zřetelně zakrnělá, nevytváří šlahouny, listy má malé, vlnité a křehké. Při vysokém výskytu škůdce jsou napadány i květy, z kterých rostou znetvořené malé plody.

Ochrana:

• BIO - v první polovině dubna postřik na spodní stranu listů přípravkem Biool v dávce 25 ml/1,25 litrů vody/ 10 m²
• BIO - BIOLAAGENS-TP je dravý roztoč proti fytofágním roztočům na jahodách. Dravý roztoč se po vysazení udrží dva roky. Vyznačuje se širokým spektrem resistence vůči pesticidům. Jeho použití neomezuje výrazně ochranu proti ostatním škůdcům a chorobám. Šíření urychluje zapojenost porostu. Limitujícím faktorem je chemická ochrana prováděná na kultuře.
• BIO - zakoupení zdravé sadby
• BIO - termoterapie sadby před výsadbou při teplotě 46°C po dobu 12 minut
• BIO - výsadba na místo, kde se roztočík nevyskytoval nejméně 3 roky
• BIO - přerušení souvislého porostu a tím zamezení přelézání škůdce dále, např. v řádcích vynechání sazenice (již od výsadby)
• BIO - v případě velkého rozšíření likvidace spálením celých rostlin
• CHEM - Nejúčinnější je aplikovat postřik pod vysokým tlakem s mlhovou tryskou směrovaný přímo do srdéček poprvé počátkem dubna a podruhé v červenci, přičemž porost by měl mít předem odstraněné listy (5cm nad zemí), jinak Roztočík přežije. Srdéčka se musí dostatečně smočit - tzv. postřik do skanutí. Velmi důležité je, aby se postřiková kapalina dostala na spodní stranu listů, což se docílí tenkou tryskou, která tvoří mlhu. Silný tlak z postřikovače způsobuje rozvíření škůdce do okolí, proto je nutné zasáhnout povrch půdy i mezi rostlinami. Mezi účinný přípravek patří Reldan 40 EC v dávce (5 ml/2 litry vody/10 m²), který působí jako nervový jed i na nymfy. Lze také použít Vertimec 1,8 EC s translaminárním účinkem v dávce (1,5 ml/2 litry vody/10 m²).

nahoru

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi)

Popis:

Dospělý jedinec, černý brouk (nosatec) o velikosti 2-4 mm, je rozšířen po celé ČR. Vyskytuje se běžně i na ovocných dřevinách, dospělec nakusuje stonek květu a do květních poupat klade po jednom vajíčku. Larvy pak žijí uvnitř uzavřeného květní lůžka, kde se vyvíjí v dospělce. Květopas může způsobit až 80% škody, avšak některý rok nemusí být žádná. Během roku má jen jednu generaci.

Příznaky napadení:

Napadené květy se dostatečně nerozvinou (květ usychá), aniž by se okvětní bílé lístky otevřely. Často lze v tomto uzavřeném květu spatřit larvu květopasu. Příznaky napadení květopasem se mohou někomu plést se zmrzlým květem. Poznávací znak je přitom jednoduchý: u zmrzlého květu jsou bílé OKVĚTNÍ LÍSTKY OTEVŘENÉ, vzápětí běžně opadávají, ale plod se vlivem zmrzlých pylových tyčinek nevytváří (květní lůžko je černé); u květu napadeného květopasem bílé okvětní lístky zhnědnou až zčernají a KVĚT SE NEOTEVŘE, je to způsobeno nakousnutým stonkem květu.

Ochrana:

• účinná je jen preventivní ochrana v období PŘED KVĚTEM
• BIO - přikrytí porostu bílou netkanou textilií v polovině dubna, odstranit ji pak až po odkvětu; to neplatí u stáleplodících odrůd ve druhé části plodnosti
• CHEM - aplikace chem. postřik v polovině měsíce dubna libovolným přípravkem: Karate (2 ml/1 litr vody/10 m²), Actelic (3 ml/1 litr vody/10 m²), Decis (0,5 ml/1 litr vody/10 m²), Zolone (3 ml/1 litr vody/10 m²).

nahoru

Slimák největší (Limax maximus)

Popis:

Taktéž mezi škůdce rozšířené po celé ČR patří slimáci. Zimní období přečkávají v půdě, na jaře se můžou rozmnožit až desetinásobně, daří se jim v chladnějších a vlhkých místech, např. v hustém porostu. Živí se měkkými částmi rostlin - na jahodníku požírají zralé plody, které jim náramně chutnají a dokážou velmi rychle zkonzumovat i veškerou úrodu. Nesnášejí sucho a vyšší teploty.

Příznaky napadení:

Z části požrané zralé plody signalizují na přítomnost slimáků, v některých případech můžou sežrat celé jahody a zůstávají jen kališní lístky. Slimáky je možno zpozorovat výhradně v chladných místech a za deštivého počasí.

Ochrana:

• nejúčinnější je preventivní ochrana formou nástrah, s kterou je nutno začít nejpozději 1-5 dní před počátkem sklizně
• BIO - nástraha suchého a sypkého materiálu kolem porostu, např. prašné dřevěné piliny nebo lokálně saze, které slimáci nepřelezou, protože kontakt s nimi je jim nepříjemný
• BIO - každodenní nástraha hlávkového salátu na řádky ve vzdálenosti 5 m od sebe
• BIO - každodenní nástraha plýtké misky s náplní piva, kde se sami shromažďují
• BIO - aplikace bioagens Nemaslug; hlístice vyhledávají hostitelé do kterých pronikají a následně způsobují úhyn
• BIO - sběr slimáků do kbelíku a zásyp kuchyňskou solí
• CHEM - nástraha moluskocidů (Limacid, Vanisch, Mesurol) rozhozením kolem porostu v dávce 0,5-1,5 g/m²

nahoru

Pilatka růžová (Allantus cinctus)

Popis:

Pilatka růžová patří mezi blanokřídlý hmyz s různou proměnou během svého vývoje. V dospělosti dosahuje jedinec velikosti 16-22 mm. Larvy jsou bílé barvy a později světle zelené. Při velkém rozšíření tohoto škůdce může dojít k úbytku listové plochy až o polovinu.

Příznaky napadení:

Požrané listy nejčastěji na okrajích, zřídka i v jejich středech. Larvy lze zpozorovat zvlášť ve večerních hodinách.

Ochrana:

• CHEM - při prvních příznacích po sklizni ošetření přípravkem Karate (1 ml/1 litr vody/10 m²)

nahoru

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

Popis:

Na rozdíl od Kosa černého žije tento pěvec V HEJNECH poblíž lesů a ovocných sadů, jeho potravou je hmyz, plži, réva vinná a také jahody. Začínají se pářit v dubnu-červnu, kdy se hnízdí ve volné přírodě. První mláďata opouštějí svá hnízda v květnu a vyhledávají potravu nejčastěji v ovocných sadech.

Příznaky napadení:

Ve velkém hejnu požírají celé plody jahod kdykoli během dne a svým opakovaným návratem jsou postrachem všech sadařů.

Ochrana:

• BIO - tzv. zvukové šoky odlákají hejno, ovšem jen na krátký čas
• BIO - nástraha krmných směsí na okraje sadů, které zajistí menší škodu v jahodárně
• BIO - pohyb lidí v sadu snižuje návštěvnost špačků

nahoru

Mravenec travní (Formica pratensis)

Popis:

Žijí ve velkém množství v suchších půdách, které nejsou mechanicky narušovány. V takovém prostředí se jim daří rozmnožit na mnoho mravenišť. V malém množství jsou užiteční z hlediska biologické ochrany, neboť potlačují přemnožení mšic, a tím zabraňují šíření chorob. Nemají rádi půdu mokrou, nebo mechanicky narušovanou. Jejich nepřítelem je mj. chem. prvek sodík (Na).

Příznaky napadení:

Mravenci škodí v jahodových porostech požíráním zralých plodů. Dokáží jich spořádat mnoho za krátkou dobu, nebo jen spoustů znehodnotit, které se už nemohou dále použít pro jakýkoli účel, protože téměř vždy jsou někteří stále schovaní uvnitř plodu. Vyskytují se mnohem více v odrůdách s měkkou, sladkou dužninou a s nízkým obsahem šťávy.

Ochrana:

• BIO - výsadba jahodníků na místa, kde se v minulosti mraveniště nevyskytovaly
• BIO - před výsadbou důkladné prokypření půdy
• BIO - zavlažování půdy ve větší dávce a méně často
• BIO - jarní mělká okopávka
• BIO - nástraha sladké šťávy do plýtké misky v období plodnosti
• CHEM - zálivka s chem. přípravkem Bioformatox v dávce 0,3-0,75 ml/m² pěstební plochy, aplikovat je nutno 1-5 dní před termínem první sklizně

nahoru

Kos černý (Turdus merula)

Popis:

Tento v přírodě běžný pěvec je černé barvy, samička zbarvená do hněda. Žije v blízkosti lesů, nebo většího množství stromů jako samotář, kde vyhledává pro svou potravu hmyz (žížaly, měkkýše) a drobné ovoce včetně jahod. Hnízdí v hustých větvích.

Příznaky napadení:

Požírá celé plody kdykoli během dne. V porovnání s ostatními škůdci způsobuje malé škody, neboť kos žije jako samotář.

Ochrana:

• BIO - nástraha zvukových plašičů
• BIO - umístění krmítek s potravou na okraj výsadby, které zajistí nižší škodu na jahodách

nahoru

Mšice maková (Aphis fabae)

Popis:

Na přelomu měsíce dubna a května se z vylíhnutých vajíček rozlétavají dospělci - okřídlené mušky o velikosti 2 mm zelené až černozelené barvy, žijí na mladých částech rostlin, nejčastěji na nerozvinutých listech v srdéčku. Sají z rostlinných pletiv šťávy, kterými se živí a zároveň jsou přenašeči virových chorob (strakatost, kadeřavost jahodníku atd.). Během vegetace mají až osm generací, zejména v teplých letech.

Příznaky napadení:

V srdéčku jahodníku na mladých a nerozvinutých listech, nebo na rubu starších listů lze spatřit kolonie mšic. Mšice přenášejí virové choroby jako kadeřavost, nebo skvrnitosti (strakatost, žilková mozaika).

Ochrana:

• BIO - pro mšice jsou hlavním nepřítelem slunéčka
• BIO - využití žlutých lepových desek
• CHEM - použít některého z přípravků: Karate 0,2 ml/1 litr vody/10 m²; Pirimor 1 g/1 litr vody/10 m²; Talstar 0,5 g/1 litr vody/10 m²; Decis 0,3 ml/1 litr vody/10 m²

nahoru

Mnohonožka slepá (Blaniulus guttulatus)

Popis:

Vyskytuje se v místech s dostatkem organické hmoty, např. v kompostech nebo v čerstvě vyhnojených záhonech, kde se živí nerozloženými částmi rostlin. Mnohonožka slepá je dlouhá 10-22 mm a široká 1 mm bílé až hnědé barvy.

Příznaky napadení:

Do zralého plodu jahod vyžírá úzký prostor o průměru 1-1,5 mm, kterým se dostává k měkké dužnině. Na první pohled nemusí být znát napadení tímto škůdcem, teprve až po důkladném prohlídnutí lze vidět dírky na povrchu plodu, kde se mnohonožka živí. Pohled na více pohybujících se mnohonožek uvnitř plodu je nepříjemný a často po něm zcela přechází chuť na jahody.

Ochrana:

• BIO - hnojení zásadně ROZLOŽENÝMI organickými hnojivy
• BIO - nástraha rozříznutých brambor či mrkve kolem výsadby

nahoru

Háďátko jahodníkové (Aphelenchoides fragariae)

Popis:

Žije v rostlinných pletivech nadzemních částech rostliny, je dlouhé 0,9 mm a široké 0,02 mm. Jeho velikost mu umožňuje proniknout do listů přes průduchy, na povrch vylézá jen za vlhkého počasí. Rozmnožit se může až na několik tisíc. Nesnáší teplotu vyšší přes 40°C. Tento škůdce se však vyskytuje velmi zřídka, setkat se s ním lze ve starších a neudržovaných množárnách.

Příznaky napadení:

Napadené rostliny mají znetvořené listy, květní lůžka, nebo i plody. Srdéčkové mladé listy odumírají, později mohou celé rostliny zcela přestat růst.

Ochrana:

• BIO - zakoupení zdravé sadby
• BIO - pro háďátka jsou nepřítelem mravenci
• BIO - termoterapie sadby před výsadbou při teplotě 46°C po dobu 12 minut

nahoru

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Popis:

Pavouček oranžového až červeného zbarvení o velikosti 0,5 mm vytváří velmi rychle bílou pavučinku většinou na spodní straně listů, ale i na ještě nerozvinutých listech v srdéčku. Na jedné hostitelské rostlině se mohou rozmnožit na velké množství během 10-14 dní. Vyhovuje jim teplé, suché a bezvětrné počasí.

Příznaky napadení:

Spodní část listu, nebo i celou rostlinu během málo hodin zahalují do husté bílé pavučinky, jenž rostlině zabraňuje v růstu - zakrňuje.

Ochrana:

• BIO - zakoupení zdravé sadby
• BIO - v teplých a suchých dnech mlžení vodou pomocí postřikovačů
• CHEM - aplikace libovolných chem. přípravků: Omite "30 W" 0,1 ml/1 litr vody/10 m²; Talstar 0,3 ml/1 litr/10 m²

nahoru

Krtek obecný (Talpa europaea)

Popis:

Žije v půdě, kde si vyhrabává chodbičky, ve kterých se pohybuje několikrát za den, aby našel potravu - žížaly, larvy a další hmyz. Své nory vytváří výhradně v půdě bohaté na život hmyzu všeho druhu. Krtek je tak spolehlivým znamením kvalitní půdy a ačkoli způsobuje tzv. krtince a zahrnuje jimi plodiny, jeho účast je spíše užitečná než škodlivá. Je nutné zvážit, zda se v konkrétním místě vyplatí krtka vyhubit, který požírá škůdce (larvy), anebo ho raději nechat žít. V případě jeho přemnožení je však vhodné množství krtků snižovat. Jde sice o státem chráněného živočicha, ovšem nepatří na seznam ohrožených a tudíž ho lze na svém pozemku v rámci ochrany proti škůdcům hubit.

Příznaky napadení:

Na povrchu půdy vytváří hromádky ornice, tzv. krtince, jimiž přihrnuje sazenice jahodníků, které následně pod velkou vrstvou půdy uhnívají.

Ochrana:

• BIO - zapravení zcela ROZLOŽENÝCH organických hnojiv při podzimní orbě
• BIO - pokládání do nor trubkových pastí s klapkami, které se otevírají jen jedním směrem (dovnitř). Ven se pak krtek či jiný hlodavec nedostane, zůstává uvězněn a po několika dnech nedostatkem potravy zahyne
• BIO - umístění zvukových plašičů
• CHEM - otrávení zápalnou dýmovnicí (krounex, rodex)

nahoru