Odrůdy jahodníku: Fyziologické poruchy

www.jahody.unas.cz

Změňte své záhony v bohatou úrodu. Mějte 2 kg/m2 velkých zářivě červených a zdravých plodů. Jde to, přečtěte si knihu JAK ODBORNĚ PĚSTOVAT JAHODY.

 



Jahody na Facebooku

Počasí

Valid XHTML 1.0 Transitional

Fyziologické poruchy



vloženo: 6.5.2008 | Vladimír Holaň | Odborná témata | zhlédnuto: 14865 x
aktualizováno: 18.6.2009

Úspěšné pěstování jahodníku si zejména ve velkých porostech vyžaduje odborné opatření proti fyziologickým poruchám, s kterými vás seznámí následující řádky a zárověň zjistíte vhodná opatření.

Ve zdravém porostu lze běžně sklízet okolo 2-3 kg jahod/m2. Chybí-li jahodníku některý chemický prvek ve výživě, nebo naopak nadbývá, pak se takový stav projevuje na celkové vitalitě a množství sklizně klesne až na 1 kg/m2. Fyziologické poruchy vznikají i působením klimatických podmínek, například jarním mrazíkem. Znalost a opatření proti těmto poruchám se proto jistě dobře vyplatí. Níže uvedený seznam je setříděný podle jejich závažnosti (nejzávažnější je okrajová spála listů).
  1. Okrajová spála listů
  2. Černání středu květů
  3. Odumírání sazenic po zimě
  4. Deformace plodů
  5. Vadnutí sazenic
  6. Celoročně pomalý růst
  7. Žloutnutí listů

Okrajová spála listů

Okrajová spála listů.

Příznaky:

Okraje téměř všech listů na rostlině schnou v šířce přibližně 0,5 cm a jahodník zpomaluje svůj růst. Toto se zároveň vyskytuje i na vedlejších sazenicích. Může být zasažený buď celý porost, nebo jen lokální skupina porostu. V případě velkého rozsahu může velká část porostu zcela uhynout.

Příčina:

Schnutí okrajů listů je způsobeno přehnojením anorganickými hnojivy, např. NPK, cereritem atd. V půdě je mnoho hnojiv, což působí agresivně především na kořeny a jahodník to dává najevo usýcháním okrajů listů.

Opatření:

  • chem. rozborem půdy před výsadbou zjistit hladinu chem. prvků v půdě včetně pH, následně stanovit optimální množství hnojiv pro celý rok a tím se důsledně řídit
  • dodržovat maximální dávky hnojiv, raději hnojit málo než přehnojit
  • v případě výskytu spály okrajů listů ihned přestat hnojit jakýmkoli anorganickým hnojivem minimálně po dobu 3 měsíců

nahoru


Černání středu květů

Černání středu květů.

Příznaky:

Střed květního lůžka je černý a plod se dále nevytváří. Po běžném opadání bílých okvětních lístků zůstavají na květním stonku jen kališní lístky s černým zárodkem nevyvinutého plodu. Škoda na úrodě se liší rok od roku podle počasí a také podle lokality pěstování, v extrémním případě může vymrznout až 50% květů.

Příčina:

V období kvetení jsou neopylené květy zasaženy přízemním ranním mrazíkem, jenž ničí zárodek plodu, který už není schopen dalšího vývoje.

Opatření:

  • NEvysazovat sazenice do tzv. mrazové kotliny, nebo na severním svahu, nejvhodnější je jihozápadní expozice
  • volba odrůdy, která kvete v období, kdy se v lokalitě pěstování již jarní mrazíky nevyskytují, proto v chladnějších lokalitách volit pozdní odrůdy
  • volba odrůdy, jenž kvete pod anebo v úrovní listů a chrání tak květy před mrazíkem
  • na zahrádkách je vhodné výsadbu pár dní před počátkem kvetení přikrýt bílou netkanou textilií, přičemž jedna vrstva je stoprocentně úspěšná

nahoru


Odumírání sazenic po zimě

Příznaky:

Na jaře lze zpozorovat, že některé sazenice po zimě vůbec nezačínají růst a ostatní přitom bujně rostou. Později během 14 dní se u takových "zaostalých" sazenic potvrdí, zda jsou schopny života či nikoli.

Příčina:

Sazenice, které se na jaře neujímají mohly během zimy zmrznout, anebo uschnout nedostatkem půdní vlhkosti. Pokud byl v zimě holomráz (teplota pod bodem mrazu a zároveň půda bez sněhové přikrývky), je pravděpodobnější, že jahodník vymrznul. V praxi je však mnohem častější úhyn jahodníků uschnutím vlivem nedostatku půdní vlhkosti, která chybí již od října.

Opatření:

  • včasná výsadba, tj. nejpozději 14 dní před prvním podzimním mrazíkem
  • vydatná závlaha v polovině října, která postačí do jara
  • podzimní mulčování porostu slabou vrstvou slámy, nebo přikrytí bílou netkanou textilií ve dvou vrstvách

nahoru


Deformace plodů

Příznaky:

Plody jsou již od počátku růstu zdeformované, různě vlnité a často mají zploštělý tvar. Chuť a všechny ostatní charakteristické znaky přitom nejsou nijak poznamenány. Množství znetvořených plodů bývá v malém množství, nebo vůbec.

Příčina:

Příčinou je nízká teplota v období kvetení, která naruší květní lůžko, jednoduše řečeno dojde k nedostatečnému opylení. Pro úspěšné opylení květu je optimální teplota od +15°C, která stačí několik málo hodin. Teplota pod +15°C způsobuje různé deformace plodu.

Opatření:

  • výsadbu je potřeba pár dní před počátkem kvetení přikrýt bílou netkanou textilií, přičemž jedna vrstva postačí

nahoru


Vadnutí sazenic

Příznaky:

Nejdříve začínají vadnout dlouhé listy, později vadne i celá rostlina. Na druhý den může již rostlina zcela uschnout.

Příčina:

Nedostatek půdní vlhkosti zapříčiňuje vadnutí rostliny a postupně celého porostu. Ikdyž je povrch půdy dobře zásoben vodou, přesto rostliny mohou vadnout. Příčinou je nedostatek vláhy v hloubce 5-12 cm. Vadnutí se často projevuje po časté (každodenní) zálivce v malém množství, která nezásobí půdu v potřebné hloubce, ale jen na jejím povrchu.

Opatření:

  • vydatná závlaha méně často, která prosákne do hloubky (voda se udrží v horkých letních měsících až 14 dní bez další zálivky)
  • mulčování půdy tenkou vrstvou slámy, hoblinami, nebo mulčovačí kůrou jenž zamezí extrémnímu výparu půdní vlhkosti
  • výsadba jahodníků na záhon s černou netkanou textilií

nahoru


Celoročně pomalý růst

Příznaky:

Spoustu jahodníků ve skupině špatně, respektive pomalu roste a to i přesto, že porost je z hlediska chorob a škůdců zdravý. Celé rostliny jsou menšího vzrůstu a také málo plodí. Jejich pomalý růst je zvlášť nápadný vůči rostlinám, které bujně rostou poblíž.

Příčina:

Stav může pocházet ze čtyř příčin. Buď je porost ve stínu či polostínu a listy nemají dostatek světla pro fotosyntézu, která je základním biologickým procesem k vytvoření biomasy. Druhý důvod - v půdě je nedostatek dusíku (N), ten se rychle pohybuje - zvlášť v nitrátové formě. Třetí možností je dostatek dusíku (N) v půdě, ale extrémní převaha draslíku (K), což zablokuje jahodníku využívat potřebný dusík. Poslední možnou příčinou je nevhodná kyselost půdy (pH).

Opatření:

  • výsadba na slunné stanoviště
  • přihnojení dusíkatým hnojivem
  • v případě převahy draslíku již draselná hnojiva alespoň 3 měsíce nepoužívat
  • zjistit stupeň pH a následně ho upravit na hodnotu 5,0-6,0

nahoru


Žloutnutí listů - Kalcióza

Žloutnutí listů.

Projev zablokování Fe nadbytkem Ca, Mo dostatek.

Příznaky:

Na listech se objevují žlutozelené nekrózy jako na obrázku, mladé listy jsou nejcitlivější a žloutnou jako první. Rostlina následně špatně roste a nasazuje velmi málo květů.

Příčina:

Toto žloutnutí nejčastěji vyvolává velké množství vápníku (Ca) v půdě, který zablokuje příjem železa (Fe). Případně je tento jev méně často spojen s převahou fosforu (P). Železa může být v půdě dostatek, ovšem kořeny od pH 6,7 nejsou schopny ho příjmout. Synergismem Fe je Molybden, takže nedostatek Mo způsobuje zablokování Fe. Při deficitu Mo se okraje všech listů stáčí nahoru, zejména u starších listů.

Opatření:

  • nejdříve je potřeba zjistit pH, dostupnost Fe a Mo
  • při dostatku Mo přihnojit zelenou skalicí postřikem na list. U rozsáhlé kalciózy přihnojení zálivkou.
  • při nedostatku Mo přihnojit hnojivem Fytovit a Herbal molyn postřikem na list
  • při pH vyšší jak 6,5 nepoužívat žádné hnojiva obsahující vápník (Ca) nejméně jeden rok a rozhodit rašelinu přímo do porostu v dávce 10 litrů/m2

nahoru



Teď máte důvod číst,
pořiďte si obsáhlou knihu...

Zahuštěný řádek
Vyvýšené záhony
Stolový systém
Vertikání hydropónie
Rotační aeropónie

Popis více než 50 odrůd

Fotografie nedostatku živin
Tabulka antagonismů a
synergismů

Plíseň šedá
Antraknóza
Fialová skvrnitost
Fusariové vadnutí
Hnědá skvrnitost
Bílá skvrnitost
Fytoftora kořenů
Fytoftora plodů
Rhizopusová hniloba
Padlí
Verticiliové vadnutí

Pilatka růžová
Květopas
Háďátko
Mnohonožky
Mravenec
Plži
Mšice
Chroust
Lalokonosec
Roztočík
Sviluška

Fyziologické poruchy v růstu
Kontrola porostu
Práh škodlivosti
Princip biologické a
chemické ochrany
obrázek publikace

obrázek publikace

Jahodník v březnu Fenofáze: Jarovizace

Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.

Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2,každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2.

Choroby: Padlí jahodníkové.

Škůdci: -

Novinky 1.12.2016
Přidány soubory PDF asociace NASGA v části Experimenty pro VIP. , soubory chráněné heslem.
22.6.2014
Zaevidována nová jahodárna Odrava nedaleko Chebu s poř. č. 41 v seznamu 69 jahodáren.
14.6.2014
Aktualizované kontakty na 68 jahodáren.
Zprávy 13.7.2014
Členství v nadnárodní asociaci pěstitelů jahod

Od května 2014 se zvyšuje odbornost na jahody.unas.cz díky získanému členství v nadnáro...


20.1.2014
Únor - čas na jahodník ze semen
Pěstování jahod z výsevu je stále více oblíbenější. V zemích jako je Ukrajina, Francie a ...
22.3.2013
Více informací pro VIP uživatelé
Od vzniku webové stránky jahody.unas.cz je nyní poprvé omezen přístup na vybranou stránku <...


© 2007, Jaroslav Holaň