Odrůdy jahodníku: Fenofáze jahodníku

www.jahody.unas.cz

Změňte své záhony v bohatou úrodu. Mějte 2 kg/m2 velkých zářivě červených a zdravých plodů. Jde to, přečtěte si knihu JAK ODBORNĚ PĚSTOVAT JAHODY.

 



Jahody na Facebooku

Počasí

Valid XHTML 1.0 Transitional

Fenofáze jahodníku



vloženo: 10.8.2007 | Vladimír Holaň | Odborná témata | zhlédnuto: 13620 x
aktualizováno: 3.4.2011

Fenofáze popisuje jednotlivé etapy růstu od jara do zimy, sleduje který rostlinný orgán se vyvíjí v aktuálním měsíci, např. růst kořenů, stonků, květů a plodů. V článku se dovíte jak se zakladají květy, co je pro tento děj podstatné atd.

U jahodníku se rozlišují tyto etapy růstu:

  1. Jarovizace
  2. Druhá diferenciace květů
  3. Kvetení a plodnost
  4. Vegetatívní rozmnožování
  5. První diferenciace květů
  6. Zrání rostlinných pletiv
  7. Dormance

Jarovizace - mohutný růst listů

(březen až 1.polovina dubna)

Začíná v období předjaří. Bezprostředně po rozmrznutí půdy nejdříve narůstají nové kořenové vlásky ze zásobních látek - asimilátů. K růstu kořenů stačí půdní teplota 0°C. Obnova kořenového systému probíhá hlavně v místě s dostatkem vzduchu a vláhy. Na jaře je zem nejvíce ochuzená o vzduch a právě půdní organismy od počátečního stádia svou činností půdu provzdušňují. Jakmile teplota vzduchu dosáhne +7°C, začínají hojně růst nové listy. Na začátku dubna mají listy nejvyšší schopnost fotosyntézy a právě v tomto období jsou závislé na množství dusíku (N) a hořčíku (Mg). Kořenům chybí především dusík v ledkové formě NO3, kdežto u amonného dusíku NH4 dochází k nejlepší nitrifikaci až při teplotě 17-25 °C. Kořeny na jaře přijímají především NO3.

nahoru


Druhá diferenciace květů - vývin květenství

(1.polovina dubna až počátek května)

Mohutný růst listů ustává a nastupuje druhá a zároveň poslední etapa diferenciace květů - vývin květenství, pro který je podstatný fosfor (P) a draslík (K). Tyto dva chemické prvky společně podporují činnost dělivých pletiv a rozhodují tak "na poslední chvíli" o množství úrody. Počátkem dubna ze středu listové růžice vyrůstá skupina malých květních poupat, které se postupně zvětšují - utváří se květenství. Ve druhé polovině měsíce fosfor (P) a draslík (K) výrazně podporuje tvorbu květů a následně i vyšší sklizeň. Fenofáze druhé diferenciace květů končí těsně před prvním rozkvětem, tj. počátkem května.

nahoru


Kvetení a plodnost - tvorba plodů

(počátek května až konec června)

Za počátek této fáze se označuje první den rozkvětu, tj. na počátku května. Jahodník je na vrcholu růstového období, v největší činnosti jsou nyní dělivé buňky v rostlinném pletivu (meristémy). K tomuto biologickému procesu je významný chem. prvek draslík (K). Pro kvalitní kvetení jahodník vyžaduje fosfor (P), ten zajistí lepší opylení a při jeho dostatku jsou plody tvarově vyrovnanější. Nadbytek fosforu rychle půdu zasoluje. Z mikroprvků potřebuje jahodník pro kvetení a počáteční tvorbu plodů bór, který se podílí na prorůstání pylového zrna čnělkou. Deformované plody bývají často způsobené nedostatkem bóru. Samotné opylení květu probíhá do 48 hodin po otevření okvětních (bílých) lístků, nízká teplota +1 až +7°C způsobuje nenávratnou deformaci plodu a teplota nizší jak 0°C je pro květ zničující.

Jahodník nese na květenství obvykle 5-14 květů podle typu květenství, květy jsou různé velikosti a rozkvétají průběžně. Největší květy jsou na spodní části květenství a postupně menší jsou výše, nejmenší květy nese stonek na konci. Nejdříve kvetou nejníže a zároveň největší květy, postupně nakvétají květy výše umístěné. Čím je větší květ, tím naroste větší plod. Velikost plodů ovlivňuje spoustu faktorů, v zásadě je to podloženo nejvíce odrůdou, následuje množství organických částic v půdě - humus, síla (tloušťka) kořenového krčku, půdní vlhkost, množství přímého slunečního světla. Velikost ovlivňuje i přítomnost dusíku (N) v půdě, ten ovšem při nadměrném množství způsobuje větší měkkost dužniny a znatelnou náchylnost k hnilobě plodů. Na velikosti plodů se podílí významně také draslík (K), ten je potřebný i k tvorbě cukrů a je proto pro jahodník mnohem lepší než dusík (N). Plody zrají v závislosti na teplotě a téměř pro každou odrůdu je samotné dozrávání typické. Sběr plodů ze stanoviště znamená pro jahodník značný "odliv živin", které je potřeba zpět vrátit v podobě přihnojení (po sklizni).

nahoru


Vegetatívní rozmnožování - růst nových rostlin

(konec června až srpen)

Rostlina tvořící šlahouny se nazývá matečnice, ta nese na šlahounech nové rostlinky - dceřiné sazenice, kterými se rozmnožuje. U některých odrůd narůstají šlahouny s dceřinými sazenicemi již v průběhu konce sklizňového období, nejvíce je jich ovšem po sklizni. Každá odrůda má jinou odnožovací schopnost, některé nesou mnoho nových sazenic, jiné téměř vůbec. Jahodník vytváří kromě šlahounů s dceřinými sazenicemi i oddenek v paždí odumřelého květního stonku nebo více z tzv. adventívní části na kořenovém krčku. Tím narůstá trs, který rok od roku houstne. Pro tvorbu nových rostlin je zvlášť potřeba výživa dusíkem (N). Pokud jahodník bezprostředně po sklizni postrádá hnojivo obsahující dusík, pak jsou dceřiné sazenice malého vzrůstu a v příštím roce jahodník vykazuje nízkou úrodu. Množství úrody v následujícím roce závisí na přihnojení ihned po sklizni např. hnojivem NPK, cererit, močovina, trávníkové hnojivo a dalším obsahující minimálně 10% dusíku (N). Spodní staré listy u matečnice začínají po sklizni odumírat a nové listy pomalu narůstají na vrcholu v listové růžici. Dochází tak k prodlužování kořenového krčku o oblast odumřelých listů, kde mohou narůstat nové a zdravé kořeny, pokud se tato část dostane do kontaktu s půdou. Tímto růstovým procesem se matečnice tzv. nadzvedávají. Dceřiné sazenice v místě uzliny po dotyku s půdou zakořeňují, ovšem za předpokladu, že půda je dostatečně zásobena vodou. Na suchém povrchu se zakořeňování nedaří a oddaluje se do doby s dostatkem vody. Velmi vysokou odnožovací schopnost má odrůda "Pandora", jedna matečná rostlina vytvoří až 12 dceřiných sazenic. Odrůda "Karmen" např. 7 a "Korona" 10. Počet těchto nových sazenic ovlivňuje úrodu v příštím roce. Období vegetatívního rozmnožování (sazenicemi) z pravidla ustává na konci srpna.

nahoru


První diferenciace květů - založení květního základu

(srpen až září)

Tento proces se u červnových odrůd časově prolíná s předchozí fenofází "Vegetatívní rozmnožování", neboť nové sazenice narůstají průběžně dva měsíce od konce sklizně, tj. od července do srpna a "první diferenciace květů" přitom začíná jakmile má první dceřiná sazenice čtyři rozvinuté listy (od počátku srpna). V první diferenciaci je významná přeměna listových meristémů na květní základ vlivem morfologických změn. Květní základ se skládá z vrcholového pletiva a pro jeho tvorbu je zapotřebí tzv. krátký den (málo světla), nízká teplota okolo +4°C, dostatek fosforu (P) a málo dusíku (N). Hlavním iniciátorem u stáleplodících odrůd je fotoperiodická indukce, kdežto u červnových odrůd je rozhodná vernalizace, tedy působení nízkých teplot v rozmezí +2 až +8 °C po dobu 4-6 týdnů. Čím silnější je srdéčko koncem září, tím se na jaře vyvíjí bohatší květenství.

nahoru


Zrání rostlinných pletiv - uchování zásobních látek

(září až listopad)

Probíhá za účasti draslíku (K), ten má velký význam pro transport asimilátů, chemické sloučeniny (enzymy a sacharidy) se ukládají jako zásobní látky do podzemní části rostliny - kořenů. Zrání podzemní části rostliny - kořenového systému je v období podzimu důležité, aby rostlina lépe snášela teplotu pod bodem mrazu. Při nízkých podzímních teplotách si rostlina v kořenech uchová asimiláty z listů (enzymy, sacharidy atd.) jako energii potřebnou pro startovní růst na jaře. Tyto zásobní látky uchované v kořenech a kořenovém krčku jsou pro tvorbu květů na jaře velmi důležitým zdrojem.

nahoru


Dormance - přezimování

(prosinec až únor)

Dormance či útlum metabolických funkcí v rostlině v zimním období nastává při půdní teplotě od -3°C, veškeré pochody v rostlině jsou tak zcela zastavené. Tzv. Frigo sazenice (dlouhodobě chlazené při stálé teplotě -1,2°C) vykazují až dvojnásobnou násadů květů, neboť u ní nedochází k čerpání zásobních látek. Porost jahodníku v teplém zimním období je nucen růst a využívat zásobní látky, které pak chybí na jaře pro tvorbu květů. Každý den s teplotou vyšší jak +2°C během zimních měsíců je ke škodě, neboť se pomalu, ale jistě rozšiřují houbové choroby. Jejich růst je sice pomalý, avšak nerušený žádným fungicidem. Choroby přezimují na, ale i v rostlinných tkáních. Škůdci přečkávají zimu v půdě a hustých trsech jahodníku.

nahoru


Teď máte důvod číst,
pořiďte si obsáhlou knihu...

Zahuštěný řádek
Vyvýšené záhony
Stolový systém
Vertikání hydropónie
Rotační aeropónie

Popis více než 50 odrůd

Fotografie nedostatku živin
Tabulka antagonismů a
synergismů

Plíseň šedá
Antraknóza
Fialová skvrnitost
Fusariové vadnutí
Hnědá skvrnitost
Bílá skvrnitost
Fytoftora kořenů
Fytoftora plodů
Rhizopusová hniloba
Padlí
Verticiliové vadnutí

Pilatka růžová
Květopas
Háďátko
Mnohonožky
Mravenec
Plži
Mšice
Chroust
Lalokonosec
Roztočík
Sviluška

Fyziologické poruchy v růstu
Kontrola porostu
Práh škodlivosti
Princip biologické a
chemické ochrany
obrázek publikace

obrázek publikace

Jahodník v březnu Fenofáze: Jarovizace

Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.

Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2,každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2.

Choroby: Padlí jahodníkové.

Škůdci: -

Novinky 1.12.2016
Přidány soubory PDF asociace NASGA v části Experimenty pro VIP. , soubory chráněné heslem.
22.6.2014
Zaevidována nová jahodárna Odrava nedaleko Chebu s poř. č. 41 v seznamu 69 jahodáren.
14.6.2014
Aktualizované kontakty na 68 jahodáren.
Zprávy 13.7.2014
Členství v nadnárodní asociaci pěstitelů jahod

Od května 2014 se zvyšuje odbornost na jahody.unas.cz díky získanému členství v nadnáro...


20.1.2014
Únor - čas na jahodník ze semen
Pěstování jahod z výsevu je stále více oblíbenější. V zemích jako je Ukrajina, Francie a ...
22.3.2013
Více informací pro VIP uživatelé
Od vzniku webové stránky jahody.unas.cz je nyní poprvé omezen přístup na vybranou stránku <...


© 2007, Jaroslav Holaň