Odrůdy jahodníku: Návod k pěstování - profesionální

www.jahody.unas.cz

Změňte své záhony v bohatou úrodu. Mějte 2 kg/m2 velkých zářivě červených a zdravých plodů. Jde to, přečtěte si knihu JAK ODBORNĚ PĚSTOVAT JAHODY.

 



Jahody na Facebooku

Počasí

Valid XHTML 1.0 Transitional

Návod k pěstování - profesionální



vloženo: 15.7.2007 | Vladimír Holaň | Návod k pěstování | zhlédnuto: 40762 x
aktualizováno: 3.4.2011

Článek pojednává o profesionálním pěstování, které si vyžaduje znalost odrůd, chorob, škůdců, fyziologických poruch, nároků na klimatické a půdní podmínky. Podrobně vysvětluje přípravu půdy, výsadbu atd. Podává maximum informací k pěstování.

Pěstitel na vysoké úrovni by měl znát technologický postup, kterým lze dosáhnout maximální produkce konzumních plodů z 1 m2 pěstební plochy. To záleží na důsledném výběru odrůdy. Některá tvoří mnoho lehkých plodů a jiná zase málo plodů, ale těžkých. Například "Karmen" 63 plodů/1 kg, "Elsanta" 50 plodů/1kg atd. Množství sklizně je odvislé také od náchylnosti vůči chorobám, zejména k plísni šedé. Mezi nejčastější pěstované odrůdy patří např. Darselekt , Karmen , Honeyoe , Korona , Elsanta , Dukát a Pegasus .


Profesionální pěstování tvoří čtyři části:
  1. výběr odrůdy
  2. výběr stanoviště a příprava půdy
  3. výsadba a ošetřování během vegetace
  4. postup sklizně a uskladnění

1.Výběr odrůdy

U všech odrůd je možné hodnotit 22 charakteristických znaků, tím je každá typická a originální.

U plodů se hodnotí celkem 17 znaků: chuť, vůně, tvar, velikost, barva, lesk, pevnost, šťavnatost, kališní lístky, síla stopky, objemová hmotnost, termín sklizně, trvanlivost, zrání, zapuštěnost semen, celková vyrovnanost (zejména tvar a velikost), náchylnost vůči chorobám a fyziologickým poruchám.

U sadby se hodnotí celkem 5 znaků: habitus (celkový vzrůst), hustota olistění, schopnost odnožování, květenství (posazení pod nebo nad listy a délka), náchylnost k chorobám.

Pro snadný výběr by si měl každý zahrádkář promyslet, který ze znaků plodů je pro něj podstatný. Je dobré si zvolit 2-4 znaky a podle nich pak vybírat. Tím si již na počátku usnadní většinu starostí. K dobré orientaci Vám poslouží databáze 44 odrůd s 8-mi základními vlastnostmi, které lze libovolně třídit až na 63 kombinací zde.

Velkopěstitelé by si měli vybrat takovou odrůdu, která splňuje základní kritéria: bohatá násada plodů, vysoká hmotnost plodů na jednotku objemu, rezistence k chorobách, pevnost plodů pro dlouhou přepravu, snadná sklizeň, velikost a vzhled plodů. Sjednotit tyto vlastnosti a vybrat dobrou odrůdu není snadné, ikdyž jich existuje v dnešní době již spoustu. Na chuťové vlastnosti se hledí téměř v poslední řadě, neboť takové plody bývají často měkké a to by znamenalo nemalou ztrátu při přepravě.

Doporučené sestavy odrůd se sklizní po celé vegetační období - pro zahradkáře:

  1. sestava: Adriana , Elista , Ostara
  2. sestava: Kama , Florence , Lidka
  3. sestava: Honeyoe , Pandora , Mara de bois

Doporučené odrůdy pro polní pěstování - pro velkopěstitele:

nahoru


2.Výběr stanoviště a příprava půdy

Jahodník je téměř na každé stanoviště dobře adaptabilní. Nejvíce se mu daří na stanovišti s maximálním osluněním, vydatnými srážkami dvakrát měsíčně, mírným jihozápadním svahem a vysazený mimo mrazovou kotlinu. Pro zdárný růst vyžaduje dobře propustnou hlinitopísčitou půdu s vysokým obsahem humusu, agrotechnické zpracování půdy do hloubky nejméně 0,25 m, pH 5,3-6,5 a výšku podzemní vody nejméně 60 cm.

Desatero úspěšného pěstování:

  1. Dostatek světla - dobře situované stanoviště a řídký spon výsadby
  2. Dlouhodobě kyprá půda - dostatečný obsah písku, rašeliny nebo kompostu v půdě
  3. Volba odrůdy - odolnost vůči chorobám, vysoké procento velkých plodů
  4. Zdravá sadba - vizuálně a laboratorně potvrzený dobrý zdravotní stav
  5. Integrovaná ochrana před chorobami a škůdci - maximální využití biologických metod od výsadby, chemické ošetření jen při kalamitním stavu
  6. Mulčovací materiál - výsadba do fólie či textílie, anebo nastýlání např. slámou, hoblinami, jemnou štěpkou
  7. Dostatek vláhy - zamezení ztrátám, zejména výparu vody, případně využít kapkovou závlahu
  8. Kvalitní výživa - hnojiva s vyšším obsahem mikroprvků
  9. Ozdravení porostu - po sklizni odstranění listů 5 cm nad srdéčkem
  10. Stabilní výnos - každým rokem nová výsadba nahrazující nejstarší porost

O půdě:

Dobrá půda je základ pro jahodník. Pěstujte ho proto raději na vyhnojeném místě vyzrálým kompostem, kravským hnojem, zahradnickým substrátem, nebo tzv. zeleným hnojením. Při pěstování na zahrádce dejte maximálně přednost kvalitě půdy a sadbě před velkým záhonem a spoustou nekvalitních sazenic. Zpracujte půdu před výsadbou jak nejlépe umíte, zejména hluboko, aby se do ní dostalo co nejvíce vzduchu. Jahodník se Vám za to v dalších letech bohatě odmění, neboť dobře prokoření. Jak již bylo výše zmíněno, půda je základ pro jahodník, ta se skládá z půdních částic, humusu, vzduchu a vody.

  • půdní částice je směs zvětralých hornin s určitou minerální struktůrou (např. s křemičitou) a velikostí (kameny, písek, jíl, prach atd.), tato směs částic vznikala milióny let za působení klimatických podmínek, větru, vody a teploty.
  • humus je organická část půdy složená ze zbytků rostlin i odumřelého hmyzu, jsou v něm minerální látky obsažené ve sloučeninách - aminokyseliny. Bakterie a mikroorganismy dělají půdu "živou", veškeré pesticidy a anorganická hnojiva jsou pro mikroorganismy likvidní. Z úplné likvidace mikroorganismů, kteří se starají o aerobní půdní procesy nemusíme mít obavy. Způsob pěstování bez pesticidů a anorganických hnojiv by byl obtížný hlavně v oblasti velkoprodukce hned z mnoha důvodů, zejména z ekonomického. Používání umělých hnojiv má velký vliv na množství sklizně, je však potřeba pamatovat na nejvyšší povolené dávky. Překročením dávek se brzy vytvářejí antagonismy, což má vzápětí viditelný negatívní dopad na zdravotní stav výsadby. Humus je svým složením potřebný pro život všech rostlin, zejména pro přírustky biomasy - listů, stonků a plodů. Obsah humusu v půdě je běžně okolo 1% a liší se podle územní lokality. Zvlášť vhodné je hnojení tzv. zeleným hnojením, kravským hnojem nebo guanou. Zelené hnojení je skutečně perfektní pro celkové oživení především o bakteriální činnost.
  • vzduch v půdě pomáhá mikroorganismům dýchat a zároveň ponechává volný prostor pro růst kořenů. Optimální množství vzduchu při výsadbě je 15%, v dalších letech ho ubývá. V těžké a slehlé půdě se kořenům nedaří. Velmi efektívní je pro dlouhodobé udržení vzduchu zapravení hoblin do půdy, případně rašeliny, nebo jiného trvalého humusu.
  • voda v půdě umožňuje rostlině zejména přijímat živiny, což se děje pouze ve formě vodního roztoku. Pomáhá ji také při termoregulaci a dýchání. Z hlediska obsahu jílu jsou půdy lehké, středně těžké a těžké. Lehké či písčité půdy obsahují max. 10% jílu, jsou velmi propustné a s nízkým obsahem živin, protože jsou vyplavovány. Půdy středně těžké či hlinitopísčité obsahují kolem 20% jílu a jsou pro pěstování nejvhodnější. Těžké půdy (jílovité) obsahují velké množství jílu, nevyplavují se z ní živiny a jsou velmi málo propustné - téměř bez vzduchu. V takové půdě se rostliny udusí, nerostou a jen živoří. Zamokřený pozemek způsobuje neúrodnost, k odstranění vysoké hladiny podzemní vody je nejúčinnější hluboká orba kolem 50 cm.
Hodnota pH ovlivňuje přijatelnost chemických prvků, zvlášť stopových. Čím je pH nižší, tím jsou stopové prvky, ale i kovy dostupnější. Jahodník dobře snáší rozmezí pH 5,3-6,5. Nejlepších pěstebních výsledků na středně těžké půdě s dostatkem živin je dosaženo při pH 5,8. Hodnoty nižší jak 5,3 způsobují omezený příjem zejména dusíku, což se projevuje zakrnělým a pomalým růstem. Při pH vyšší jak 6,5 dochází k rychlému znepřístupnění stopových prvků a vznikají různé nekrózy.

Stanoviště:

Jahodník vysazujte na zcela slunné stanoviště, jakýkoli porost v blízkosti, který vytvoří i polostín je nežádoucí. Omezený přísun PŘÍMÉHO slunečního světla snižuje asimilaci a tím celkovou úrodu v extrémním případě až o 70 %. Nové sazenice je nejvhodnější vysadit do druhé tratě, to znamená na místo, kde čerstvý hnůj či kompost leží v půdě druhým rokem. Vhodnou předplodinou jsou brambory, rajčata, řepa, nebo hrášek.

Pro pěstování tříletého porostu je dobré celou jahodárnu rozdělit na 4 stejné části a 3 z nich využívat produktívně. Čtvrtou ponechat jako neproduktívní a připravovat ji k podzímní výsadbě (do června likvidovat plevele totálním herbicidem, v červenci až srpnu doplnit organické hnojiva a v září-říjnu osadit). Každým rokem cyklus opakovat tak, aby se obnovoval ten nejstarší porost.

Příprava půdy:

S přípravou půdy začněte nejpozději 16 dní před plánovaným termínem výsadby. Je důležité, aby po několik let pěstování bylo stanoviště bez plevelů, proto nejdříve plochu odplevelte totálním herbicidem (Roundup, Kaput, Dominátor, atd.). Po 7-10 dnech chem. odplevelení obohaťte půdu o humus rozhozením VYZRÁLÉHO kompostu, nebo zahradnického substrátu v dávce 10 litrů na 1 m2, přihnojte cereritem nebo NPK v dávce 40 g na 1 m2 a půdu přeryjte do hloubky 25 cm, tím dostanete do půdy potřebný vzduch pro růst kořenů. Pokud je půda málo drobtovitá nebo vodou těžko propustná, přidejte do ní společně s humusem písek v dávce 2-3 litry na 1 m2. Pamatujte na to, že nedodaný humus do půdy před výsadbou bude jahodníkům po několik let chybět. Přerytá půda by měla 7 dní být bez zásahu, aby dostatečně slehla.

Jeden až dva dny před výsadbou mělce prokypřete půdu do hloubky 10 cm a vytvořte řádky vedené S-J (nikoli V-Z).

Spon výsadby.
  • šířka řádků 40-50cm
  • šířka chodníčků (meziřádků) 30-40cm
  • vzdálenost středu řádků od sebe 70-90 cm
  • spon výsadby 20-25 cm

Výhodné jsou také řádky navýšené 5 cm nad chodníčkem (meziřádkem). Řádky vedené nevhodným směrem V-Z vykazují nižší úrodu až o 30% oproti řádkům správně vedených S-J vlivem množství dopadu sluneční energie.

nahoru


3.Výsadba a ošetřování během vegetace

Sazenice:

Zajistěte si kvalitní sadbu, tu poznáte podle vyzrálého bohatého kořenového systému jiné než bílé barvy a délky nejméně 7 cm. Pro bohatou násadu plodů jsou důležité kořeny a síla (tloušťka) kořenového krčku (srdéčka). Množství nebo velikost listů PŘI VÝSADBĚ naopak o úrodě vůbec nerozhodují. Prostokořenou sadbu je výhodné ošetřit termoterapií. Zlikvidují se tak veškeré choroby a škůdci, kteří snižují úrodu.

Sazenice číslo jedna.

Většinou jsou k dispozici prostokořenné sazenice s několika listy:
Jejich předností je snadné získání, mají ovšem nevýhodu - při výsadbě se nedostatečně spojí kořeny s půdou, a tím sadba dlouho zakořeňuje.

Sazenice číslo dvě.

Ideální k výsadbě jsou tzv. jahodové puky předpěstované v balu, tj. sazenice bez listů, se silným srdéčkem a bohatě prorostlým kořenovým systémem v substrátu:
Takové velmi rychle zakořeňují a vysazují se snadno (kořenový krček se neutopí).

Další a ne zcela běžným typem sadby je tzv. FRIGO sadba. Jedná se o prostokořenné sazenice se silným srdéčkem balené ve svazcích a chlazené při stálé teplotě -1,2°C po dobu 4-6 měsíců. Tato sadba vykazuje až dvojnásobnou násadů květů.

nahoru

Výsadba:

Mezi lidmi koluje omyl, že se jahodník vysazuje jen v polovině srpna. Je zapotřebí si uvědomit, že jahodník lze vysazovat v jakémkoli ročním období, pokud jsou sazenice způsobilé k výsadbě a umožňují tomu klimatické podmínky, což je obyčejně od poloviny července do konce září. Některý rok i do konce října. Pro jarní období platí nejpozdější termín do 15.dubna, je-li požadavek dobré sklizně v témže roce. Jahodník vysazený v červenci vykazuje v následujícím roce o 90% vyšší úrodu v porovnání se srpnovou výsadbou.

Sadbu vysazujte do vlhké půdy za podmračného počasí (nebo ve večerních hodinách) do jamek vytvořených sázecí lopatkou, nikoli sázecím kolíkem, ten půdu utlačí. Vložte sazenici do jamky tak, aby kořenový krček byl v úrovní půdy, přisypte půdu a ručně ji přitlačte ke kořenům. Správné vysazení lze vyzkoušet slabým potáhnutím sazenice z půdy, ta by měla pevně držet. Výsadbu lze urychlit v růstu přikrytím bílé netkané textilie po dobu jednoho týdne. Nejméně jeden týden po vysazení udržujte dostatečnou půdní vláhu, zalévejte vydatně a méně často, aby se voda dostala do hloubky. Přihnojení průmyslovými/anorganickými hnojivy (NPK, cererit atd.) během 14 dní po výsadbě je nevhodné, protože by se mladé kořínky hnojivem poškodily (spálily). Zakořeňování podporuje půda bohatá na vzduch, vlhkost a bez čerstvého hnojiva nebo humusu. Nejdříve tři týdny po výsadbě poprvé přihnojte hnojivem NPK v dávce 15-20 g/m2. Za další týden po té odstraňte ručně plevel.

nahoru


Ošetřování během vegetace - jednouplodící odrůdy:

Dávky hnojiv jsou vypočtené podle průměrného "odlivu" živin z více než 20-ti nejčastěji pěstovaných odrůd. Při vynechání nebo změně dávek hnojiv mohou vzniknout chemické antagonismy (nerovnováha poměru chemických prvků) a tím jejich znepřístupnění pro rostlinu.

BŘEZEN

  • Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.
  • Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2, každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2 .
  • Choroby: Padlí jahodníkové.
  • Škůdci: -

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

  • Práce: Odstranění plevele z meziřádků, bezprostředně po poslední sklizni odstranit všechny listy sestříhnutím 5 cm nad srdéčkem.
  • Výživa: Po sklizni Močovina 10 g/m2.
  • Choroby: Plíseň šedá.
  • Škůdci: Slimák největší , Mravenec travní.

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

  • Práce: Koncem měsíce odstranění všech listů sestříhnutím 5 cm nad srdéčkem.
  • Výživa: Síran draselný 5 g/m2.
  • Choroby: -
  • Škůdci: -

ŘÍJEN

  • Práce: Vydatná závlaha.
  • Výživa: Foliárně Kristalon podzim 0,8 ml/m2.
  • Choroby: -
  • Škůdci: -

nahoru


Ošetřování během vegetace - stáleplodící odrůdy:

Dávky hnojiv jsou vypočtené podle průměrného "odlivu" živin z více než 6-ti nejčastěji pěstovaných stáleplodících odrůd. Při vynechání nebo změně dávek hnojiv mohou vzniknout chemické antagonismy (nerovnováha poměru chemických prvků) a tím jejich znepřístupnění pro rostlinu.

BŘEZEN

  • Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.
  • Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2, každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2 .
  • Choroby: Padlí jahodníkové.
  • Škůdci: -

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

  • Práce: Odstranění plevele z meziřádků, bezprostředně po poslední sklizni odstranit všechny listy sestříhnutím 5 cm nad srdéčkem.
  • Výživa: Po sklizni Močovina 5 g/m2 + hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 10 g/m2.
  • Choroby: Plíseň šedá.
  • Škůdci: Slimák největší , Mravenec travní.

ČERVENEC

  • Práce: Odstranění plevele z meziřádků, odstranění výhonů s dceřinými sazenicemi, vydatná závlaha.
  • Výživa: Hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 10 g/m2, síran draselný 8 g/m2, foliárně Kristalon plod a květ 0,4 ml/m2.
  • Choroby: Plíseň šedá , Antraknóza (ochrana do stádia 5% rozkvětu), Bílá skvrnitost listů (ochrana před kvetením).
  • Škůdci: Mšice maková, Roztočík jahodníkový (ochrana pouze biologicky).

SRPEN

  • Práce: Odstranění výhonů s dceřinými sazenicemi, vydatná závlaha.
  • Výživa: Hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 10 g/m2, superfosfát 10 g/m2, síran draselný 5 g/m2, foliárně Kristalon plod a květ 0,4 ml/m2.
  • Choroby: Plíseň šedá (ochrana pouze biologicky).
  • Škůdci: -

ZÁŘÍ

  • Práce: Odstranění výhonů s dceřinými sazenicemi, vydatná závlaha, přihrnutí ornice viz. zmlazování porostu. Koncem měsíce odstranění všech listů sestříhnutím 5 cm nad srdéčkem.
  • Výživa: Superfosfát 5 g/m2, síran draselný 5 g/m2, foliárně Kristalon podzim 0,4 ml/m2.
  • Choroby: -
  • Škůdci: -

ŘÍJEN

  • Práce: Vydatná závlaha.
  • Výživa: Foliárně Kristalon podzim 0,8 ml/m2.
  • Choroby: -
  • Škůdci: -

nahoru


4.Postup sklizně a uskladnění

Postup sklizně:

Plody jahod jsou velmi oblíbené a každý pěstitel se těší na jejich sklizeň. Existují metody, pomocí nichž lze dosáhnout vyšší lesk povrchu plodů, nebo výrazně prodloužit trvanlivost. Každá odrůda zraje odlišně a postup sklizně by se jí měla přizpůsobit. Například Bounty je velmi náročná na sklizeň, neboť jako zralá rychle měkne a rozmačkává se, takže vyžaduje častou probírku. Na proti ní odrůda Senga gigana potřebuje dlouho zrát, aby byla chutná, vhodné je ji sbírat 2-12 hodin po tom, co zčervená celá špička. Odrůda Ostara tvoří tenké a křehké stopky, a tím dochází, že se při méně opatrném sběru zároveň utrhnou i další nezralé plody. Ke každé odrůdě je potřeba proto přistupovat individuálně. Pro vyšší lesk povrchu plodů, nebo prodloužení trvanlivosti platí obecná pravidla:

  • sběr v ranních hodinách
    Z noci chladnější plody jsou základem pro dlouhou trvanlivost, ale i lepší chuť a lesk povrchu plodů.
  • plody s kalichem
    Působí estetičtěji a zároveň prodlužují trvanlivost - kališní lístky zmírňují otlačitelnost a chrání před ztrátou šťavnatosti, plod bez kalichu je otevřený a proto rychle vysychá.
  • ukládání v tenkých vrstvách
    Dvě až tři vrstvy jsou optimální, plody tak nejsou otlačené.
  • třídění plodů
    Představuje již při sklizni zvlášť ukládat plody VÝBĚROVÉ - velmi pěkné a I.až II. jakosti - ostatní konzumní od velikosti 18 mm.
  • negatívní sklizeň
    Znamená odstranit všechny poškozené plody - nahnilé a jinak nepoužitelné, a to mimo kompost, nebo jiné místo, odkud by se choroby šířily do porostu znovu.

Uskladnění jahod pro dlouhou trvanlivost:

Krátce po sklizni lze plody upotřebit pro přímou konzumaci, nebo je jinak použít, např. do knedlíků, na ovocné saláty atd. Aby jahody vydržely "dlouhou" dobu konzumní, je potřeba jim vytvořit následující optimální klimatické podmínky.

  • teplota 3-7°C
  • conejmenší vlhkost
  • znepřístupnění vzduchu

A jak tedy postupovat, aby jahody dlouho vydržely? Použití plodů z ranního sběru bez hniloby a plísně výrazně prodlužuje trvanlivost. Bezprostředně po sklizni by se měly zdravé plody conejdřív uložit do stínu, rozprostřít je a zmlžit kyselinou citronovou, po té je nechat na suché podložce oschnout (v průvanu vzduchu) asi 10 minut, následně vložit do plastového obalu s těsnícím víkem a nakonec umístit do lednice o teplotě 3-7°C. Celý postup přitom trvá max. půl hodiny, takto uchované jahody si udrží vysokou čerstvost i 4 dny.

nahoru


Teď máte důvod číst,
pořiďte si obsáhlou knihu...

Zahuštěný řádek
Vyvýšené záhony
Stolový systém
Vertikání hydropónie
Rotační aeropónie

Popis více než 50 odrůd

Fotografie nedostatku živin
Tabulka antagonismů a
synergismů

Plíseň šedá
Antraknóza
Fialová skvrnitost
Fusariové vadnutí
Hnědá skvrnitost
Bílá skvrnitost
Fytoftora kořenů
Fytoftora plodů
Rhizopusová hniloba
Padlí
Verticiliové vadnutí

Pilatka růžová
Květopas
Háďátko
Mnohonožky
Mravenec
Plži
Mšice
Chroust
Lalokonosec
Roztočík
Sviluška

Fyziologické poruchy v růstu
Kontrola porostu
Práh škodlivosti
Princip biologické a
chemické ochrany
obrázek publikace

obrázek publikace

Jahodník v březnu Fenofáze: Jarovizace

Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.

Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2,každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2.

Choroby: Padlí jahodníkové.

Škůdci: -

Novinky 1.12.2016
Přidány soubory PDF asociace NASGA v části Experimenty pro VIP. , soubory chráněné heslem.
22.6.2014
Zaevidována nová jahodárna Odrava nedaleko Chebu s poř. č. 41 v seznamu 69 jahodáren.
14.6.2014
Aktualizované kontakty na 68 jahodáren.
Zprávy 13.7.2014
Členství v nadnárodní asociaci pěstitelů jahod

Od května 2014 se zvyšuje odbornost na jahody.unas.cz díky získanému členství v nadnáro...


20.1.2014
Únor - čas na jahodník ze semen
Pěstování jahod z výsevu je stále více oblíbenější. V zemích jako je Ukrajina, Francie a ...
22.3.2013
Více informací pro VIP uživatelé
Od vzniku webové stránky jahody.unas.cz je nyní poprvé omezen přístup na vybranou stránku <...


© 2007, Jaroslav Holaň