Odrůdy jahodníku: Fyziologie a anatomie jahodníku

www.jahody.unas.cz

Změňte své záhony v bohatou úrodu. Mějte 2 kg/m2 velkých zářivě červených a zdravých plodů. Jde to, přečtěte si knihu JAK ODBORNĚ PĚSTOVAT JAHODY.

 



Jahody na Facebooku

Počasí

Valid XHTML 1.0 Transitional

Fyziologie a anatomie jahodníku



vloženo: 28.10.2007 | Vladimír Holaň | Odborná témata | zhlédnuto: 13713 x
aktualizováno: 15.2.2010

Fyziologie popisuje jak fungují jednotlivé orgány rostlin, tj. kořeny, stonky, listy, květy a zároveň u nich zjišťuje potřebnou odlišnost v minerální výživě a vliv klimatických podmínek na růst.

  1. Základní orgány jahodníku
  2. Kořeny
  3. Listy
  4. Květní základ
  5. Trs rostlin
  6. Květenství
  7. Květ
  8. Plod
  9. Dceřiná a matečná rostlina se šlahounem

Základní orgány jahodníku

Dobře vyvinutá sazenice má bohatý kořenový systém, silné srdéčko a dobrý zdravotní stav, ten se snadno poznává z listů. Např. pokroucené a zakrnělé listy signalizují na přítomnost jahodníkového roztočíka v listovém srdéčku, nebo skvrny na listech naznačují houbovou chorobu. O kvalitě rostlin k výsadbě vůbec nerozhodují listy, počtem ani jejich velikostí. Kořeny rostou od 0°C a pro nadzemní část je rozhodná teplota +7°C.

nahoru


Kořeny

Kořeny znamenají pro život jahodníku obrovský význam, neboť výhradně na nich závisí bujný růst ať už listů, nebo plodů. Tvorbu kořenů znatelně podporuje půdní vlhkost s dostatkem vzduchu. V těžké a slehlé půdě bývá sice dostatečná vlhkost, tabulka optimální vlhkosti půdy ale bez vzduchu a v takové se kořenům nedaří. Největší množství je v hloubce 5-12 cm. Ikdyž je jahodník mělce kořenící, přesto je zapotřebí zavlažovat půdu vydatně, aby se voda dostala do patřičné hloubky, odkud se již nevypaří a zůstává až 14 dní v zásobě i během horkých letních dnů. Zavlažovat je nejvhodnější v takové dávce, která vystačí nejméně na 10 dní. U jahodníku existují tři druhy kořenů:

ZÁSOBNÍ A KOTVÍCÍ - nacházejí se těsně pod kořenovým krčkem, jsou nejsilnější a zaujímají asi polovinu z celkového objemu kořenů. Ukotvují rostlinu v půdě a plní funkci uchování zásobních látech (asimilátů) - kyseliny, enzymy, sacharidy, atd. zejména v období vegetačního klidu - dormance.

VĚTVÍCÍ - vyrůstají ze zásobních/kotvících kořenů, je jich asi jen 10% a zaujímají větvící funkci. Nesou velké množství kořenových vlásků, pro které jsou nezbytné.

KOŘENOVÉ VLÁSKY - narůstají velice rychle v hojném počtu, daří se jim ve vysoké půdní vlhkosti a zároveň za přístupu vzduchu, přičemž začínají růst již od půdní teploty 0°C. Jejich tloušťka je 0,5-1,5 mm. Na jejich povrchu se nacházejí tzv. kořenové vlášení (vychlípené buňky) pomocí nichž jahodník přijímá živiny ve formě iontů z půdního roztoku. Kořenové vlášení žije velmi krátce, během 2-3 týdnů odumírají, ovšem stále rostou nové.

nahoru


Listy

Listy mají hlavní význam pro fotosyntézu, při které dochází za účasti slunečního záření k přeměně anorganických sloučenin na složité organické (aminokyseliny, sacharidy, enzymy) a ty pak rostlina využívá pro své další životní funkce - ke stavbě rostlinných pletiv, z nichž tvoří jednotlivé orgány (biomasa - kořeny, stonky, listy, květy a plody). Je dobré vědět, že množství dopadu sluneční energie (fotonu) na listovou plochu přímou úměrou ovlivňuje množství přírustků biomasy. Nejvyšší funkci fotosyntézy mají mladé listy, jenž dosahují 80% své konečné velikosti. Starší produkují málo organických sloučenin a rostlina se jich sama později zbavuje. Pod pojmem fotosytnéza si mnozí vybaví známý vzorec 6 CO2 + 6 H2O + světelná energie = C6 H12 O6 + 6 O2, což je chemická reakce oxidu uhličitého (CO2 ze vzduchu), vody H2O (v listu) a působení sluneční energie. Dochází tak v listu k přeměně anorganických sloučenin na složité organické - aminokyseliny, sacharidy, enzymy atd. Z nich rostlina dále tvoří rostlinná pletiva, které mají jako svůj základní stavební prvek uhlík (C). Ten je rostlinou získán při fotosyntéze převážně ze vzduchu, a to ve formě oxidu uhličitého CO2 dýcháním pomocí průduchů na spodní straně listu, kde jich je až 2500 na 1 mm2. Dostatečný přísun vody výrazně podporuje jejich otevírání a čím je jich více otevřených, tím je list schopen pojmout větší množství CO2. Uhlík (C) je jeden z mála prvků, které rostlina přijímá převážně ze vzduchu, protože je v plynné formě nejlépe přijatelný. Kvalita fotosyntézy záleží na zdravotním stavu rostliny, hustotě chlorofylu, dostatku světla, vody, optimální teplotě kolem 25°C, koncentraci oxidu uhličitého, proudění vzduchu a plochy (produktívních/mladých) listů.

ŘAPÍK - upevňuje list a vede produkty fotosyntézy - asimiláty (aminokyseliny, enzymy, sacharidy).

ŽILNATINA - částečně upevňuje list a vede produkty fotosyntézy - asimiláty (aminokyseliny, enzymy, sacharidy).

ČEPEL - tvoří veškerý prostor mezi žilnatinou. Obsahuje rostlinné pletivo s průduchy, listovým jádrem (chlorofyl).

nahoru


Květní základ

Květní základ je tzv. přeměněný list, který vzniká z vrcholového (meristémového) pletiva na konci pozdního léta a je umístěn hluboko v každém srdéčku, těsně nad kořenovým krčkem. Na podzim úbytek světla a nízká teplota je příčinou jeho založení. Přihnojování dusíkatými hnojivy na podzim je nevhodné, protože prodlužuje růst a založení květního základu posune na později. Na jaře se vyvíjí soubor květů (květenství).

nahoru



Trs rostlin

Trs rostlin tvoří skupinu srdéček s listy. Každým rokem se počet srdéček minimálně zdvojnásobuje. V běžných podmínkách se jahodník pěstuje na stanovišti 3 roky, potom je potřeba znovu vysadit novou (zdravou) sadbu. Ve vyjímečných případech je možné dosáhnout dlouholetého růstu (až 6 let), což záleží výhradně na zdravotním stavu.

nahoru


Květenství

Z každého srdéčka vyrůstá jedno květenství (soubor květů na stonku), které nese obvykle 5-14 květů, přitom jejich velikost je různá. Čím je květ větší, tím naroste i větší plod. Ikdyž je květů mnoho, přesto plodů dobré kvality bývá přibližně polovina. Bohatou násadu květů nese hustý trs, který vzniká od druhého roku po výsadbě. Mezi odrůdami jsou velké rozdíly s délkou květenství od 12-35 cm. Pro dlouhá květenství obecně platí snažší sklizeň plodů.

nahoru


Květ

Úspěšné kvetení probíhá při teplotě 15-25°C, při teplotách nižších opylení proběhne, avšak obtížněji. Teploty 1-7°C způsobují nenávratné poškození plodu, vzniká nepravidelný tvar, ve většině případů je plod zploštělý. Krátkodobý přízemní mrazík květy úplně zničí, zhědnou až zčernají, viz. fyziologické poruchy. Opylení probíhá do dvou dnů po otevření bílých okvětních lístků, pylové zrno z pylových prašníků na vrcholu tyčinky se dostává buď větrem nebo hmyzem na lepkavou bliznu, odkud prorůstá čnělkou a oplodnění dochází v semeníku, z kterého vyrůstá soubor zdužnatělých nažek (plod).

Okvětní lístky - otevírají se jakmile je pestík s tyčinkami vyvinutý, čímž je do té doby chrání.

Pestík (samičí orgán) - uvnitř je semeník, na kterém jsou čnělky s lepkavou bliznou. Celý pestík se nachází uprostřed květu, z kterého vyrůstá později plod.

Tyčinky (samčí orgán) - skládají se ze samotné tyčinky a pylového prašníku s pylovým zrnem.

nahoru


Plod

Plodem jahody je soubor nažek na zdužnatělém květenství. Skládá se z kalíšních lístků, dužniny a semen. U plodů se hodnotí celkem 17 znaků: chuť, vůně, tvar, velikost, barva, lesk, pevnost, šťavnatost, kališní lístky, síla stopky, objemová hmotnost, termín sklizně, trvanlivost, zrání, zapuštěnost semen, celková vyrovnanost na jedné odrůdě, náchylnost vůči chorobám a fyziologickým poruchám.

Kališní lístky - mohou být buď přisedlé, anebo vzpřímené. Za další poznávací znak je např. velikost nebo schopnost oddělitelnosti od plodu.

Dužnina - mezi základní vlastnosti dužniny patří měkkost, šťavnatost a chuť. Dále se hodnotí barva a střed, který může být s dutinou nebo bez ní.

Semena - jsou na povrchu plodu u jednotlivých odrůd zapuštěné různě hluboko, což má velký vliv na otlačitelnosti povrchu plodu. Např. plody u odrůdy se zcela zapuštěnými semeny se lehce otlačují. Naproti tomu odrůda s nezapuštěnými semeny je vůči otlakům mnohem odolnější.

nahoru


Dceřiná a matečná rostlina se šlahounem

Matečná rostlina - Rostlina tvořící šlahouny se nazývá matečnice, ta nese na šlahounech nové rostlinky - dceřiné sazenice, kterými se rozmnožuje. U některých odrůd narůstají šlahouny s dceřinými sazenicemi již v průběhu konce sklizňového období, nejvíce je jich ovšem po sklizni. Každá odrůda má jinou odnožovací schopnost, některé nesou mnoho nových sazenic, jiné téměř vůbec.

Dceřiná rostlina - vyrůstá v místě uzliny na šlahounu. Velmi dobře zakořeňuje především na povrchu půdy s dostatkem vlhkosti. Samostatného růstu je schopna v případě kořínků o délce nejméně 2 cm, ovšem nejvhodnější je 5-6 cm.

nahoru


Teď máte důvod číst,
pořiďte si obsáhlou knihu...

Zahuštěný řádek
Vyvýšené záhony
Stolový systém
Vertikání hydropónie
Rotační aeropónie

Popis více než 50 odrůd

Fotografie nedostatku živin
Tabulka antagonismů a
synergismů

Plíseň šedá
Antraknóza
Fialová skvrnitost
Fusariové vadnutí
Hnědá skvrnitost
Bílá skvrnitost
Fytoftora kořenů
Fytoftora plodů
Rhizopusová hniloba
Padlí
Verticiliové vadnutí

Pilatka růžová
Květopas
Háďátko
Mnohonožky
Mravenec
Plži
Mšice
Chroust
Lalokonosec
Roztočík
Sviluška

Fyziologické poruchy v růstu
Kontrola porostu
Práh škodlivosti
Princip biologické a
chemické ochrany
obrázek publikace

obrázek publikace

Jahodník v březnu Fenofáze: Jarovizace

Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.

Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2,každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2.

Choroby: Padlí jahodníkové.

Škůdci: -

Novinky 1.12.2016
Přidány soubory PDF asociace NASGA v části Experimenty pro VIP. , soubory chráněné heslem.
22.6.2014
Zaevidována nová jahodárna Odrava nedaleko Chebu s poř. č. 41 v seznamu 69 jahodáren.
14.6.2014
Aktualizované kontakty na 68 jahodáren.
Zprávy 13.7.2014
Členství v nadnárodní asociaci pěstitelů jahod

Od května 2014 se zvyšuje odbornost na jahody.unas.cz díky získanému členství v nadnáro...


20.1.2014
Únor - čas na jahodník ze semen
Pěstování jahod z výsevu je stále více oblíbenější. V zemích jako je Ukrajina, Francie a ...
22.3.2013
Více informací pro VIP uživatelé
Od vzniku webové stránky jahody.unas.cz je nyní poprvé omezen přístup na vybranou stránku <...


© 2007, Jaroslav Holaň