Odrůdy jahodníku: Hnojiva

www.jahody.unas.cz

Změňte své záhony v bohatou úrodu. Mějte 2 kg/m2 velkých zářivě červených a zdravých plodů. Jde to, přečtěte si knihu JAK ODBORNĚ PĚSTOVAT JAHODY.

 



Jahody na Facebooku

Počasí

Valid XHTML 1.0 Transitional

Hnojiva



vloženo: 17.8.2007 | Vladimír Holaň | Odborná témata | zhlédnuto: 11754 x
aktualizováno: 30.10.2010

Z velkého množství hnojiv jsou zde uvedené hnojiva významná pro pěstování jahodníku a doporučené dávkování. Mimo jiné je popsán i postup zpracování kompostu.

Hnojiva lze rozdělit do dvou základních skupin podle jejich vzniku na organická a anorganická.

ORGANICKÁ HNOJIVA:

Vznikly přírodním procesem, např. kompost, kravský hnůj, atd. Tato hnojiva jsou celkově lepší než anorganická, protože odbourávají tzv. únavu půdy svým obsahem mikroorganismů. Zlepšují především fyzikální stav půdy, kterou obohacují o humus.

  1. substráty
  2. kompost
  3. kravský hnůj
  4. koňský hnůj
  5. guana
  6. rohovina

ANORGANICKÁ HNOJIVA:

Vznikly průmyslovým zpracováním - uměle, např. NPK, Cererit atd. Jejich předností je rychlejší vliv na růst biomasy. Při jejich aplikaci je však nutné dodržet maximální dávky, snadno se dá přehnojit. Výhodnější jsou k doplnění určitých chemických prvků do půdy, které chybí k bujnějšímu růstu.
  1. dusíkatá
  2. fosforečná
  3. draselná
  4. hořečnatá
  5. vápenatá
  6. železnatá
  7. kombinovaná

ORGANICKÁ HNOJIVA:

1.Substráty

Ke zlepšení především fyzikálních vlastností půdy s obohacením o humus jsou pro jahodník výhodné uvedené substráty. Používejte je před výsadbou zapravením do půdy v dávce 10 litrů na 1 m2. Půda je pak kypřejší a jahodník velmi dobře zakořeňuje. Humus obsažený v substrátech zvýši objem biomasy včetně plodů.

  • zahradnický substrát
  • lesnický substrát
  • univerzální substrát
  • rašelina

nahoru

2.Kompost

Kompost složený z listí, trávy a dalšího organického odpadu ze zahrádky je výborný pro pěstování jahodníku. Skladovat takový odpad v kompostéru, nebo na hromadě bez další práce zdaleka nestačí. Kompost se stává plnohodnotným až po samotném procesu humifikace (rozklad organické hmoty působením mikroorganismů), ta probíhá za účasti vzduchu a vody, proto je nutné kompost 2-3 krát ročně proházet a následně doplnit vodu v dávce 25% objemu kompostu. Do kompostu můžete přidat např. močovinu 2 kg/m3 kompostu, jenž urychlí rozkladný proces. Dávkujte před výsadbou zapravením do půdy 10 litrů/m2.

nahoru

3.Kravský hnůj

Z organických hnojiv je svým složením kravský hnůj pro jahodník nejlepší, je však nutné, aby byl vyzrálý. Jahodník proto pěstujte na místě, kde kravský hnůj leží v půdě nejméně jeden rok. Dodáním se výrazně zlepší fyzikální vlastnosti půdy a zároveň se odstraní tzv. únava půdy díky obsahu mikroorganismů. Dávkujte 0,15 m3 na plochu 10 m2, tj. 150 m3/ha.

nahoru

4.Koňský hnůj

Ačkoli není tak hodnotný jako kravský, je výhodné ho použít do chladnějších půd, má totiž dlouhodobý proces rozkladu, a proto po delší dobu pomáhá zvyšovat půdní teplotu. Obsahuje málo dusíku, proto je zapotřebí zároveň doplnit dusíkatá hnojiva, například močovinu. Dávkujte 0,15 m3 na plochu 10 m2, tj. 150 m3/ha.

nahoru

5.Guana

Použití guany (ptačího trusu) pro jahodník je známo jako velmi osvědčené hnojivo. Obsahuje velké množství dusíku a fosforu. Je-li guana dodána do půdy ještě před výsadbou jahodníků, plody pak naberou zřetelně na objemu. Oproti ostatním organickým hnojivům stačí tohoto hnojiva v půdě několikanásobně menší množství k dosažení stejných pěstebních výsledků. Guana se pro přihnojování musí ředit ve vodě - půl litru guany v 10 litrech vody. Dávka před výsadbou 20 litrů na 10 m2 je dostačující.

nahoru

6.Rohovina

Rohovina se nejčastěji získává opracováním koňských kopyt nebo z rohů zvířectva, obsahuje bílkoviny bohaté na síru, zinek a draslík. Rohovina dlouhodobě zásobuje půdu živinami, které jahodník pozvolna využívá po celé období vegetace. Dávkujte zapravením do půdy 1 kg/16m2.

  • Rohoska
  • Agrabiomin
  • Agormin

nahoru


ANORGANICKÁ HNOJIVA:

1.Dusíkatá hnojiva

Dusík (N) je jeden ze tří základních chemických prvků nezbytně nutných k životu všech rostlin. Dusík funguje pro rostliny jako "motor" růstu všech částí rostlin, po přihnojení tímto prvkem reagují rostliny bujným růstem. Zvětší se i plody, ty ovšem při nadměrné dávce dusíku mají zvýšenou tendenci ke hnilobě a dalším houbovým chorobám. Mezi skupinu dusíkatých hnojiv patří ty, které obsahují ze tří základních chem. prvků (dusík-N, fosfor-P, draslík-K) jen dusík, případně s mikrobiogenním prvkem.

  • Síran amonný 20% N
  • Ledek amonný s vápencem 26% N
  • Ledek vápenatý 16% N
  • Močovina 46% N
  • Dusíkaté vápno 20% N, 55% CaO
  • DAM "390" 30% N

nahoru

2.Fosforečná hnojiva

Fosfor (P) je jeden ze tří základních chemických prvků nezbytně nutných k životu všech rostlin. Fosfor je pro rostliny užitečný při opylování, tvorbě plodů a semen. Rostliny reagují na přihnojení fosforem zkvalitněním plodů, zejména jejich tvarovou vyrovnaností, ale i mírně zvýšením úrody. Mezi skupinu fosforečných hnojiv patří ty, které obsahují ze tří základních chem. prvků (dusík-N, fosfor-P, draslík-K) jen fosfor, případně s mikrobiogenním prvkem.

  • Superfosfát 19% P2O5
  • Fosmag MK 25% P2O5, 9% MgO

nahoru

3.Draselná hnojiva

Draslík (K) je jeden ze tří základních chemických prvků nezbytně nutných k životu všech rostlin. Draslík má v rostlinném pletivu schopnost "přenašeče", významně napomáhá transportu látek do všech částí rostlin a je základním prvkem dělivých buněk. Rostliny reagují po přihnojení draslíkem bujnějším růstem, větší násadou plodů a mají schopnost přežít např. silnější mráz. Mezi skupinu draselných hnojiv patří ty, které obsahují ze tří základních chem. prvků (dusík-N, fosfor-P, draslík-K) jen draslík, případně s mikrobiogenním prvkem.

  • Síran draselný 49% K2O
  • Patentkali 28% K2O, 9% MgO
  • Kamex 40% K2O, 6% MgO
  • Kainit 10% K2O, 4% MgO

nahoru

4.Hořečnatá hnojiva

Hořčík (Mg) je jeden z makrobiogenních chemických prvků nezbytně nutných k zdravému životu všech rostlin. Hořčík je centrálním atomem chlorofylu v listech a je proto potřebný k procesu fotosyntézy. Rostliny reagují po přihnojení hořčíkem zdravějším růstem. Postačí ho každé rostlině minimální množství a obvykle jim přihnojovat není potřeba. Mezi skupinu hořečnatých hnojiv patří ty, které obsahují z makrobiogenních chem. prvků jen hořčík.

  • Hořká sůl 16% MgO
  • Kieserit 27% MgO
  • Mágum 6% N, 9% MgO

nahoru

5.Vápenatá hnojiva

Vápník (Ca) je jeden z makrobiogenních chemických prvků nezbytně nutných k zdravému životu všech rostlin. Vápník mění stupeň půdní kyselosti pH a tím zpřístupnění makro i mikrobiogenních chemických prvků. Rostliny reagují po přihnojení vápníkem velmi citlivě, čerstvé přihnojování k rostlinám proto nepoužíváme a aplikaci uskutečníme před výsadbou zapravením do půdy.

  • vápenec 53% CaO

nahoru

6.Železnatá hnojiva

Železo (Fe) je jeden z mikrobiogenních chemických prvků nezbytně nutných k zdravému životu všech rostlin, je zastoupené v chlorofylu listů, konkrétně v chloroplastech. Používá se vyjímečně k odstranění fyziologické poruchy - tzv. žloutnutí listů. Aplikace postřikem na list v koncentraci 1%.

  • Síran železnatý (zelená skalice) Fe 18%
  • Ferosol 4% Fe

nahoru

7.Kombinovaná hnojiva

Mezi skupinu kombinovaných hnojiv patří ty, které obsahují alespoň dva makrobiogenní chem. prvky (dusík-N, fosfor-P, draslík-K). Hnojiva se všemi třemi prvky N, P, K, se nazývají "plná hnojiva", neboť se skládají ze všech základních prvků potřebných pro život rostlin.

  • NPK 12% N, 11% P, 12% K2O
  • Cererit 8% N, 12% P2O5, 12% K2O, 2% MgO
  • Trávníkové 14% N, 12% P2O5, 14% K2O, 3% MgO
  • Hydrokomplex 12% N, 11% P2O5, 18% K2O, 3% MgO
  • Plantacote "8M" 15% N, 10% P2O5, 15% K2O, 2% MgO, 2% S
  • Lovofert 15% N, 15% P2O5, 15% K2O
  • Agrovit 10% N, 2% MgO
  • Amofos 12% N, 52% P2O5
  • Fytovit 9% N, 3% MgO
  • Harmavit 10% N, 9% P2O5, 11% K2O
  • PK-sol 20% P2O5, 24% K2O
  • NP-sol 8% N, 24% P2O5
  • NK-sol 2% N, 8% K2O
  • MgN-sol 8% N, 10% MgO
  • Plantosan 20% N, 10% P2O5, 15% K2O, 6% MgO
  • Kristalon START 19% N, 6% P, 20% K, 3% MgO
  • Kristalon PLOD A KVĚT 15% N, 5% P, 30% K, 3% MgO
  • Kristalon JAHODA 12% N, 12% P, 36% K, 1% MgO

nahoru


Teď máte důvod číst,
pořiďte si obsáhlou knihu...

Zahuštěný řádek
Vyvýšené záhony
Stolový systém
Vertikání hydropónie
Rotační aeropónie

Popis více než 50 odrůd

Fotografie nedostatku živin
Tabulka antagonismů a
synergismů

Plíseň šedá
Antraknóza
Fialová skvrnitost
Fusariové vadnutí
Hnědá skvrnitost
Bílá skvrnitost
Fytoftora kořenů
Fytoftora plodů
Rhizopusová hniloba
Padlí
Verticiliové vadnutí

Pilatka růžová
Květopas
Háďátko
Mnohonožky
Mravenec
Plži
Mšice
Chroust
Lalokonosec
Roztočík
Sviluška

Fyziologické poruchy v růstu
Kontrola porostu
Práh škodlivosti
Princip biologické a
chemické ochrany
obrázek publikace

obrázek publikace

Jahodník v březnu Fenofáze: Jarovizace

Práce: Odstranění všech starých listů, mělké narušení povrchu půdy.

Výživa: Dusíkaté vápno 2-3 g/m2, hnojivo pro ovocné stromy a drobné ovoce 15 g/m2,každý týden foliární přihnojení roztokem Hycol8 v dávce 0,5-1,0 ml/m2.

Choroby: Padlí jahodníkové.

Škůdci: -

Novinky 1.12.2016
Přidány soubory PDF asociace NASGA v části Experimenty pro VIP. , soubory chráněné heslem.
22.6.2014
Zaevidována nová jahodárna Odrava nedaleko Chebu s poř. č. 41 v seznamu 69 jahodáren.
14.6.2014
Aktualizované kontakty na 68 jahodáren.
Zprávy 13.7.2014
Členství v nadnárodní asociaci pěstitelů jahod

Od května 2014 se zvyšuje odbornost na jahody.unas.cz díky získanému členství v nadnáro...


20.1.2014
Únor - čas na jahodník ze semen
Pěstování jahod z výsevu je stále více oblíbenější. V zemích jako je Ukrajina, Francie a ...
22.3.2013
Více informací pro VIP uživatelé
Od vzniku webové stránky jahody.unas.cz je nyní poprvé omezen přístup na vybranou stránku <...


© 2007, Jaroslav Holaň